Pokrok v řešení dědictví, .......... aneb , kde všude měl ( a ) účty?

Dostat se k bankovním účtům příbuzného, který zemřel, není úplně jednoduché. Když pozůstalí nevědí o existenci běžných či spořicích účtů u konkrétních bank, nemají možnost, jak případné další účty objevit. A mnohdy jim nepomohou ani notáři v rámci dědického řízení. 

„Protože notář nemá přístup do centrální evidence účtů České národní banky, pracuje jenom s těmi informacemi, které mu pozůstalí poskytnou. Tedy například s výpisy z účtů či s bankovními kartami nalezenými v rámci pozůstalosti,“ vysvětluje prezident Notářské komory Radim Neubauer.  

Notáři jen loni řešili přes sto třicet tisíc dědických řízení. Někteří jejich účastníci jsou přitom jen vzdálení příbuzní nebo i lidé, kteří příbuzenský vztah se zemřelým neměli a tedy netuší, jaký majetek měl. 

Ideální by podle Neubauera bylo, kdyby notáři měli přístup právě do centrální evidence účtů provozované Českou národní bankou. Ta od roku 2018 denně aktualizuje informace o účtech a bezpečnostních schránkách fyzických i právnických osob ze všech bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen. Dědická řízení by to výrazně urychlilo. Podobně to už funguje na Slovensku.

Jenže centrální banka nemůže do evidence pustit další zájemce. Evidence slouží jen k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů. K rozšíření funkce o dědická řízení (a také k rozšíření okruhu oprávněných uživatelů) by potřebovala změnu zákona. 

„Česká národní banka tento systém provozuje pro stát na základě zákona o centrální evidenci účtů, a to s hlavním cílem odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů a zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky. ČNB přístupy do centrální evidence účtů neuděluje. Okruh uživatelů je stanoven zákonem, přičemž jejich seznam centrální bance sdělují zákonem určené orgány státu,“ říká mluvčí centrální banky Petra Vlčková. 

Zákon mezi oprávněné žadatele řadí orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud), Finanční analytický úřad, orgány finanční správy, orgány celní správy, zpravodajské služby České republiky (např. BIS), orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a také ministerstvo financí (podle zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům).  Nikdo jiný o výpis z evidence požádat nemůže.

Do budoucna by se ale podle ministerstva financí mohl okruh žadatelů rozšířit. Možná právě i o notáře.

„Samozřejmě vnímáme požadavky na rozšíření seznamu institucí, které mají přístup k centrální evidenci účtů, a to nejen ze strany Notářské komory. K novelizaci zákona by mělo dojít v horizontu následujících tří let, a to zejména v souladu s evropskou legislativou. Aktuálně se nicméně úprava tohoto zákona nepřipravuje,“ říká Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstvo financí.  

Vedle notářů by se přístup do evidence hodil také České správě sociálního zabezpečení, která by tak snadněji ověřila například finanční situaci žadatelů o sociální dávky. 

Prozatím by mohla ulehčit pátrání po bankovních účtech zemřelých nová platforma, kterou Notářská komora chystá s Českou bankovní asociací.  

„Platforma umožní notáři na jeden dotaz automaticky prověřit ty banky v Česku, které se do ní dobrovolně zapojí. Po podobném řešení veřejnost volá zejména od doby medializace případů, kdy se dohledání a následný přístup k děděným penězům zkomplikoval,“ říká Neubauer.

Připomíná tak případ z minulosti, kdy pozůstalý věděl o existujícím kontu svého zemřelého příbuzného, ale v bance mu oznámili, že účet neexistuje. Až po doložení výpisů se banka omluvila s tím, že daný bankéř udělal chybu.  

Na problém s děděním peněz po zemřelém upozornila v minulosti také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba. Jeden z podporovatelů této organizace uzavřel v její prospěch životní pojištění. Když zemřel, organizace by se o penězích v hodnotě jeden a půl milionu korun vůbec nedozvěděla – nebýt tajného telefonátu jedné z pracovnic pojišťovny.  

Mluvčí bankovní asociace Radek Šalša odhaduje, že do poskytování informací o existenci účtů přes novou platformu by se mohla zapojit většina bank (včetně stavebních spořitelen), které jsou členy asociace. V současnosti je jich přes třicet.

„Příslušná platforma zatím prochází vnitřním připomínkovým řízením v rámci asociace. Předpokládám, že hotovo by mohlo být během druhého čtvrtletí letošního roku. V tuto chvíli ale zatím neznáme žádné detaily,“ dodává Šalša.  

Miroslav Kovářík